Součinitel prostupu tepla určuje množství tepla, které prochází stavební konstrukcí za jednotku času a plochy při rozdílu teplot 1 kelvin. Přesné hodnoty tohoto parametru naleznete v normových tabulkách, které jsou nezbytné pro správný výpočet tepelného odporu a návrh účinné tepelné izolace. Správné použití těchto tabulek výrazně ovlivňuje energetickou úspornost budov a splnění platných norem.
📝 Hlavní myšlenky
- Součinitel prostupu tepla (U) má jednotku W/(m²·K) a vyjadřuje tepelný tok přes konstrukci při rozdílu 1 °C.
- Normové požadavky na U pro vnější stěny jsou obvykle 0,30 W/(m²·K), doporučené hodnoty jsou nižší, až kolem 0,20 W/(m²·K).
- Typická hodnota U pro nezateplenou cihlovou stěnu 45 cm je 0,8-1,5 W/(m²·K), u pasivních domů se doporučuje 0,10-0,15 W/(m²·K).
- Součinitel prostupu tepla je převrácenou hodnotou tepelného odporu R (R = 1/U), kde R se měří v m²·K/W.
- Převody jednotek zahrnují 1 W/(m²·K) = 1,163 kcal/(m²·h·K) nebo 5,678 BTU/(ft²·h·°F).
Co je součinitel prostupu tepla a jak se měří
Součinitel prostupu tepla (U) udává množství tepelné energie, které projde jedním čtverečním metrem konstrukce při teplotním rozdílu jednoho kelvinu (°C). Jeho jednotkou je W/(m²·K) a vyjadřuje tepelný tok přes stavební prvek, například stěnu nebo okno. Výpočet součinitele prostupu tepla vychází z měření nebo výpočtu celkového tepelného odporu konstrukce, protože platí vztah U = 1/R, kde R je tepelný odpor měřený v m²·K/W.
Tepelný odpor R představuje schopnost materiálu bránit prostupu tepla, zatímco součinitel U ukazuje, kolik tepla uniká. Normy ČSN stanovují přesné postupy, jak součinitel prostupu tepla měřit a počítat, včetně metodik pro různé typy konstrukcí a materiálů. Například u oken se stanovuje součinitel prostupu tepla podle složení skel, rámečků a těsnění, přičemž trojsklo má nižší hodnoty než dvojsklo.
- Součinitel prostupu tepla je převrácenou hodnotou tepelného odporu R
- Jednotka součinitele U je W/(m²·K), tepelný odpor R se udává v m²·K/W
- Normy ČSN definují metody měření a výpočtu podle typu konstrukce
- Tepelná izolace snižuje hodnotu U a zvyšuje tepelný odpor R
- U oken trojsklo typicky dosahuje hodnot pod 1,0 W/(m²·K)
Tip: Při výpočtu součinitele prostupu tepla je třeba pečlivě zohlednit všechny vrstvy konstrukce včetně vzduchových mezer a spojů, protože opomenutí těchto detailů vede k nepřesným výsledkům a možnému tepelnému mostu.
součinitel prostupu tepla – jaké jsou jednotky a jak je používat
Jednotka W/(m²·K) znamená, že přes každý metr čtvereční konstrukce unikne jeden watt tepla při rozdílu teplot jednoho kelvinu. Tato jednotka umožňuje srovnávat tepelnou propustnost různých materiálů a konstrukcí a stanovovat normové hodnoty součinitele prostupu tepla pro stavby podle platných ČSN.
Jak se počítá součinitel prostupu tepla – vzorec a výpočet
Výpočet součinitele prostupu tepla u stavebních konstrukcí vyžaduje přesné zohlednění jednotlivých vrstev a jejich tepelných vlastností. Součinitel prostupu tepla U je převrácenou hodnotou celkového tepelného odporu konstrukce, který zahrnuje vnitřní a vnější odpor přestupu tepla.
Co je tepelný odpor a jak se spočítá
Tepelný odpor R (v m²·K/W) vyjadřuje schopnost materiálu bránit průchodu tepla. Spočítá se jako poměr tloušťky vrstvy (v metrech) k její tepelné vodivosti λu (W/(m·K)). Čím vyšší je tepelný odpor, tím lepší je izolační schopnost materiálu.
Vnitřní a vnější tepelný odpor (Rsi a Rse)
Vnitřní odpor Rsi a vnější odpor Rse představují normované hodnoty odporu přestupu tepla na povrchu konstrukce. Podle ČSN jsou obvykle Rsi = 0,13 m²·K/W a Rse = 0,04 m²·K/W, což je nutné zahrnout do výpočtu součinitele prostupu tepla pro přesné výsledky.
- Stanovení tloušťky jednotlivých vrstev – změřte přesnou tloušťku v metrech.
- Zjištění tepelné vodivosti λu – použijte hodnoty materiálů z tabulek nebo certifikátů.
- Výpočet tepelného odporu každé vrstvy – vydělte tloušťku λu.
- Sečtení tepelných odporů všech vrstev – přičtěte Rsi a Rse.
- Výpočet součinitele prostupu tepla U – vypočítejte převrácenou hodnotu celkového odporu.
Tip: Při výpočtu u oken, zejména s trojskly, je potřeba zahrnout také rám a meziskelné prostory, protože výrazně ovlivňují finální hodnotu U.
Časté chyby při výpočtu součinitele prostupu tepla zahrnují opomenutí vnitřního či vnějšího odporu a použití nesprávných hodnot tepelné vodivosti materiálů, což vede k nepřesným výsledkům. Dodržení správného postupu minimalizuje riziko chyb a zajistí správné hodnocení tepelné izolace.
Normové a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro různé konstrukce
Normové a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla podle platných norem ČSN se liší podle typu konstrukce a úrovně energetické efektivity budovy. Níže jsou uvedeny aktuální limity platné pro rok 2026 v souladu s ČSN 73 0540-2:2011 a souvisejícími předpisy. Zohledňují se rozdíly mezi lehkými a těžkými konstrukcemi a požadavky na pasivní domy.
Normové hodnoty součinitele prostupu tepla pro vnější stěny
Podle ČSN 73 0540-2:2011 je maximální přípustná hodnota součinitele prostupu tepla (U) pro vnější stěny 0,30 W/(m²·K). Doporučené hodnoty pro zvýšenou energetickou efektivitu se pohybují mezi 0,20 a 0,25 W/(m²·K) v závislosti na typu konstrukce – těžké konstrukce směřují k hodnotám kolem 0,25 W/(m²·K), lehké konstrukce k 0,20 W/(m²·K). Pro pasivní domy platí přísnější limity, konkrétně 0,12 až 0,18 W/(m²·K), které výrazně omezují tepelný tok přes konstrukci a zvyšují tepelný odpor.
Normové hodnoty součinitele prostupu tepla pro střechy a okna
U střech se požadované hodnoty U podle ČSN pohybují mezi 0,24 a 0,30 W/(m²·K) u střech s různým sklonem a konstrukčním typem. Doporučené hodnoty jsou přísnější, od 0,16 do 0,20 W/(m²·K), přičemž pro pasivní domy se doporučuje 0,10 až 0,18 W/(m²·K). U oken se součinitel prostupu tepla výrazně liší podle typu zasklení a rámu: okna s dvojsklem mají hodnoty mezi 1,1 a 2,8 W/(m²·K), zatímco okna s trojsklem dosahují 0,5 až 0,8 W/(m²·K). Tyto hodnoty odpovídají normám ČSN a přímo ovlivňují tepelný tok a energetickou bilanci budovy.
Doporučené hodnoty a trendy v součiniteli prostupu tepla
Doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla jsou obecně přísnější než normové limity a podporují snížení tepelných ztrát. Pro vnější stěny se doporučuje hodnota mezi 0,20 a 0,25 W/(m²·K), čímž se zvyšuje tepelný odpor konstrukce. Trend v českých i evropských normách směřuje k postupnému snižování hodnot U, což umožňuje výstavbu nízkoenergetických a pasivních domů s cílovými hodnotami mezi 0,10 a 0,18 W/(m²·K). Tyto limity vycházejí z požadavků na energetickou efektivitu a komfort uživatelů.
| Typ konstrukce | Požadovaná hodnota U [W/(m²·K)] | Doporučená hodnota U [W/(m²·K)] | Pasivní domy [W/(m²·K)] |
|---|---|---|---|
| Vnější stěny | ≤ 0,30 | 0,20-0,25 | 0,12-0,18 |
| Střechy | 0,24-0,30 | 0,16-0,20 | 0,10-0,18 |
| Okna | 1,1-2,8 | 0,7-1,1 | 0,5-0,8 |
Převod a interpretace tabulek hodnot součinitele prostupu tepla
Tabulky hodnot součinitele prostupu tepla (U) představují základní nástroj pro návrh a hodnocení tepelných izolací stavebních konstrukcí. Hodnota U vyjadřuje množství tepelného toku procházejícího přes 1 m² konstrukce při rozdílu teplot 1 kelvin (K) a udává se v jednotkách W/(m²·K). Pro snadný převod lze využít vztahy: 1 W/(m²·K) = 1,163 kcal/(m²·h·K) a 1 W/(m²·K) = 5,678 BTU/(ft²·h·°F).
Správná interpretace tabulek hodnot součinitele prostupu tepla umožňuje srovnání materiálů i konstrukčních řešení podle normových hodnot součinitele prostupu tepla. Například u oken s trojskly se často vyžadují hodnoty U pod 1,1 W/(m²·K), což výrazně snižuje tepelné ztráty. Tabulky rovněž pomáhají určit tepelný odpor vrstvených konstrukcí a minimalizovat tepelný most.
Jak interpretovat tabulky hodnot součinitele prostupu tepla
- Kontrola jednotek – vždy ověřte, zda je hodnota uvedena ve W/(m²·K) nebo jiné jednotce a proveďte případný převod
- Porovnání s normovými hodnotami – určete, zda materiál splňuje požadavky podle aktuálních ČSN
- Zohlednění konstrukční skladby – hodnoty U závisí na kombinaci vrstev a jejich tepelných vlastnostech
- Vyvarování se chyb – chyby při výpočtu součinitele prostupu tepla často vznikají neúplným započtením všech vrstev nebo nesprávným převodem jednotek
Tip: Pro přesný výpočet součinitele prostupu tepla doporučuji používat oficiální tabulky ČSN a kalkulačky, které zahrnují tepelný odpor a tepelný tok jednotlivých materiálů.
Praktické výpočty součinitele prostupu tepla u vícevrstvých konstrukcí
Praktické výpočty součinitele prostupu tepla u vícevrstvých konstrukcí vyžadují zohlednění jednotlivých vrstev i vlivu tepelných mostů. Tento postup zahrnuje výpočet tepelných odporů, jejich součet a následnou korekci pro skutečné podmínky stavby.
Výpočet U u stěny s izolací a tepelnými mosty
Příklad ukazuje výpočet součinitele prostupu tepla u stěny složené z 20 cm nosné vrstvy a 10 cm tepelné izolace. Tepelné mosty zvýší výslednou hodnotu o 15 %, což odpovídá běžnému navýšení při konstrukcích s nepřerušenou izolací.
- Stanovení tloušťky vrstev – 0,20 m nosné vrstvy a 0,10 m izolace
- Výpočet tepelných odporů vrstev – odpor R = tloušťka / tepelná vodivost materiálu
- Sečtení odporů včetně vnitřního a vnějšího povrchového odporu (Rsi, Rse)
- Výpočet součinitele prostupu tepla U = 1 / (součet odporů)
- Aplikace korekce na tepelné mosty – zvýšení U o 15 %
| Vrstva | Tloušťka (m) | Tepelná vodivost (W/mK) | Tepelný odpor R (m²K/W) |
|---|---|---|---|
| Nosná vrstva | 0,20 | 1,0 | 0,20 |
| Izolace | 0,10 | 0,04 | 2,50 |
| Povrch vnitřní | – | – | 0,13 |
| Povrch vnější | – | – | 0,04 |
| **Celkem R** | 2,87 |
Výpočet: U = 1 / 2,87 = 0,35 W/m²K; po korekci Tepelných mostů: 0,35 × 1,15 = 0,40 W/m²K
Jak správně vyhodnotit součinitel prostupu tepla u složených konstrukcí
Při výpočtu u vícevrstvých konstrukcí se doporučuje vždy zahrnout povrchové tepelné odpory a použít správné hodnoty tepelné vodivosti materiálů dle normy. Tepelné mosty je nutné identifikovat na základě konstrukčního detailu a aplikovat odpovídající korekční faktor, který zvýší výsledný součinitel prostupu tepla o 10 až 20 %. Tento přístup eliminuje časté chyby při výpočtu součinitele prostupu tepla a zajišťuje přesnější odhad tepelných ztrát.
Dopady různých typů tepelných mostů na celkový součinitel prostupu tepla
Tepelné mosty vznikají v místech přerušení izolace, například u oken s trojsklem, spojů stěn nebo průniků konstrukcí. Jejich vliv se projeví zvýšením součinitele prostupu tepla o 0,03 až 0,08 W/m²K podle typu a rozsahu mostu. Přesná korekce závisí na geometrii, materiálu a kvalitě provedení detailu. Proto je nezbytné při výpočtu součinitele prostupu tepla tyto faktory zahrnout, aby tepelná izolace plnila svou funkci efektivně.
Tepelné mosty a jejich vliv na součinitel prostupu tepla
Tepelné mosty představují místa ve stavební konstrukci, kde dochází ke zvýšenému tepelnému toku a tím ke zvýšení součinitele prostupu tepla (U). Tento efekt může zvýšit hodnotu U o 10-20 % v závislosti na velikosti a typu tepelného mostu. Mezi nejčastější typy patří rohy, spáry mezi materiály, průniky kotvicích prvků nebo prostupy instalací.
Normové hodnoty součinitele prostupu tepla proto zahrnují korekce, které zohledňují tyto tepelné mosty. Korekce se provádějí pomocí bodových činitelů kotvicího prvku a geometrie kotvicích prvků, jež jsou uvedeny v příslušných normách. Tyto činitele se přidávají k základnímu výpočtu součinitele prostupu tepla, aby se získala přesnější hodnota pro celkovou konstrukci.
- Tepelné mosty zvyšují tepelný tok a snižují tepelný odpor konstrukce
- Korekce umožňují přesnější výpočet součinitele prostupu tepla u konstrukcí s kotvicími prvky
- Bodový činitel a geometrie kotvicích prvků jsou klíčové pro správné započítání tepelných mostů
- Při výpočtu součinitele prostupu tepla u oken trojsklo je třeba také zohlednit případné tepelné mosty v rámu
Časté chyby při výpočtu součinitele prostupu tepla a jak se jim vyhnout
Nezohlednění tepelných mostů vede k podhodnocení skutečné hodnoty U a špatným návrhům izolace. Proto je nutné používat správné korekce podle platných norem.
Metody měření součinitele prostupu tepla v praxi
Měření součinitele prostupu tepla (U) v praxi probíhá pomocí přesných technických metod, které umožňují kvantifikovat tepelný tok konstrukcí za reálných podmínek. Mezi nejpoužívanější přístroje patří termočlánky, infračervené kamery a tepelné sondy. Termočlánky měří teplotní rozdíl mezi vnitřní a vnější stranou konstrukce s přesností ±0,1 °C, což umožňuje výpočet tepelných toků a tepelných odporů jednotlivých vrstev podle ČSN EN ISO 9869. Infračervené kamery detekují tepelné mosty a nerovnoměrnosti izolace s rozlišením až 0,05 °C, což pomáhá lokalizovat oblasti s vyšším součinitelem prostupu tepla, například u oken s trojskly, kde se hodnoty U pohybují mezi 0,5 a 0,8 W/(m²·K). Tepelné sondy se vkládají do vrstev konstrukce a monitorují teplotní profil během několika dní až týdnů, což umožňuje přesnější stanovení tepelných odporů a vlivu vlhkosti.
Vlhkost a kondenzace výrazně ovlivňují naměřené hodnoty součinitele prostupu tepla. Zvýšená vlhkost může snížit tepelný odpor materiálu až o 30 %, což vede ke zvýšení tepelných ztrát. Proto se měření provádí za definovaných klimatických podmínek, typicky při relativní vlhkosti do 60 % a stabilním teplotním rozdílu minimálně 10 °C mezi vnitřní a vnější stranou konstrukce. Dodržení těchto podmínek zajišťuje, že výsledky odpovídají normovým hodnotám součinitele prostupu tepla podle ČSN 73 0540-2 a jsou použitelné pro přesný výpočet součinitele prostupu tepla krok za krokem.
- Termočlánky – měří teplotní rozdíly na povrchu materiálů s přesností ±0,1 °C
- Infračervené kamery – vizualizují tepelné mosty a netěsnosti s rozlišením 0,05 °C
- Tepelné sondy – monitorují teplotu uvnitř vrstev konstrukce během 7-14 dnů
Tip: Při výpočtu součinitele prostupu tepla je nezbytné zahrnout vlhkostní podmínky, protože jejich opomenutí vede k podhodnocení tepelných ztrát a chybám v návrhu tepelné izolace.
Vliv vlhkosti a kondenzace na hodnoty U
Vlhkost zvyšuje tepelnou vodivost stavebních materiálů až o 30-50 %, což přímo zvyšuje hodnotu součinitele prostupu tepla (U). Přítomnost kondenzace uvnitř konstrukce může zvýšit hodnotu U až o 20-40 % oproti suchému stavu, což znamená výrazné snížení tepelné izolace a zvýšení tepelných ztrát. Tento efekt je zvláště významný u oken s trojskly, kde vlhkost v meziprostoru snižuje izolační schopnost, a u stěn s nedostatečným větráním, kde kondenzace podporuje vznik tepelných mostů a degradaci izolačních vrstev.
Správná konstrukce včetně parozábrany a difuzní otevřenosti vrstev, spolu s efektivním větracím systémem, minimalizuje riziko kondenzace a udržuje hodnoty U v požadovaných mezích. Nedostatečná ochrana proti vlhkosti vede k trvalému snížení tepelně izolačních vlastností a může vyvolat strukturální poškození konstrukce.
Jak interpretovat tabulky hodnot součinitele prostupu tepla
Tabulky normových hodnot součinitele prostupu tepla pro rok 2026 stanovují přesné limity podle druhu konstrukce, materiálu a kontaktu s okolním prostředím. Při výpočtu součinitele prostupu tepla je nezbytné zohlednit vlhkostní stav konstrukce, protože ignorování vlhkosti vede k podhodnocení hodnoty U a následně k nesprávnému návrhu izolace.
Tip: Pro přesný výpočet součinitele prostupu tepla použijte materiálové parametry s přihlédnutím k aktuální vlhkosti konstrukce, nikoli jen hodnoty za sucha. V případě konstrukcí s rizikem kondenzace doporučuje norma ČSN 73 0540-2 zohlednit zvýšenou tepelnou vodivost materiálů v návrhu izolace.
Dlouhodobé vlivy na hodnoty součinitele prostupu tepla
Stárnutí materiálů postupně zvyšuje hodnoty součinitele prostupu tepla, což znamená snížení účinnosti tepelné izolace. Během několika desítek let může dojít k nárůstu hodnoty U o 10-20 %, což přímo ovlivňuje tepelný tok a zvyšuje energetickou náročnost budovy. Tento proces souvisí zejména s degradací izolačních vlastností materiálů, například u minerální vlny nebo polystyrenu.
Pravidelná údržba a kontrola stavu konstrukcí pomáhá hodnoty stabilizovat a předejít častým chybám při výpočtu součinitele prostupu tepla, které mohou vzniknout při zanedbání změn v materiálech. Zvláštní pozornost vyžadují okna s trojsklem, kde je nutné správně stanovit součinitel prostupu tepla s ohledem na dlouhodobý provoz.
- Kontrola vlhkosti a mechanického poškození izolačních vrstev
- Výměna poškozených materiálů za nové s lepšími normovými hodnotami součinitele prostupu tepla
- Pravidelná revize oken a jejich těsnění
- Vyhodnocení tepelných mostů a jejich odstranění
Důkladný výpočet součinitele prostupu tepla materiálů zahrnuje i zohlednění tepelných odporů jednotlivých vrstev, aby bylo možné přesně odhadnout dlouhodobý výkon tepelné izolace.
Časté dotazy a odpovědi k součiniteli prostupu tepla a tabulkám hodnot
Otázka: Jak se počítá součinitel prostupu tepla?
Součinitel prostupu tepla U se vypočítá jako převrácená hodnota součtu tepelných odporů všech vrstev konstrukce včetně vnitřního (Rsi) a vnějšího (Rse) odporu. Tepelný odpor jedné vrstvy je dán poměrem její tloušťky (v metrech) a tepelné vodivosti λu (W/(m·K)).
Otázka: Jaké jsou normové hodnoty součinitele prostupu tepla pro vnější stěny?
Podle platných norem ČSN je maximální povolená hodnota U pro obvodové stěny nových staveb 0,20 W/(m²·K) od roku 2026. U pasivních domů se doporučuje hodnota mezi 0,12 až 0,18 W/(m²·K).
Otázka: Jaké jsou aktuální normové požadavky na součinitel prostupu tepla pro nové stavby v roce 2026?
Norma stanovuje maximální hodnotu U pro obvodové stěny 0,20 W/(m²·K) a pro okna 0,9 W/(m²·K). Tyto limity pomáhají snížit tepelný tok a zlepšit tepelnou izolaci budov.
Otázka: Jak se stanovuje součinitel prostupu tepla u oken s trojsklem?
Okna s trojsklem dosahují hodnoty U přibližně 0,5 až 0,8 W/(m²·K) díky třem skleněným vrstvám a izolačním vrstvám plynu mezi nimi, což výrazně zlepšuje tepelný odpor.
Otázka: Jaký je rozdíl mezi součinitelem prostupu tepla a tepelným odporem?
Součinitel prostupu tepla U je inverzní hodnotou tepelného odporu R (R = 1/U). Tepelný odpor se vyjadřuje v m²·K/W a udává schopnost materiálu izolovat teplo.
Otázka: Jak ovlivňují tepelné mosty hodnotu součinitele prostupu tepla?
Tepelné mosty zvyšují hodnotu U o 10 až 20 % v závislosti na jejich rozsahu a konstrukčním řešení. Korekce se provádí pomocí bodových koeficientů a přesné geometrie.
Otázka: Jaké jsou praktické příklady výpočtu součinitele prostupu tepla u vícevrstvých konstrukcí?
Například stěna s 10 cm izolace (λu = 0,04 W/(m·K)) a 20 cm cihlovou vrstvou (λu = 0,8 W/(m·K)) má tepelný odpor kolem 2,75 m²·K/W, což odpovídá součiniteli prostupu tepla přibližně 0,36 W/(m²·K) s přihlédnutím k tepelným mostům.
Otázka: Jaké jsou časté chyby při výpočtu součinitele prostupu tepla a jak se jim vyhnout?
Častou chybou je vynechání vnitřního a vnějšího odporu povrchu nebo nesprávné určení tepelné vodivosti materiálů. Správný výpočet vyžaduje přesné údaje z tabulek a započtení všech vrstev.
Otázka: Jak vlhkost a kondenzace ovlivňují hodnoty součinitele prostupu tepla?
Vlhkost zvyšuje tepelnou vodivost materiálů a může zvýšit hodnotu U až o 30 %. Proto je nezbytné zajistit správnou konstrukční ochranu proti kondenzaci a dostatečné větrání.
Otázka: Jaké jednotky se používají pro součinitel prostupu tepla a jak se převádějí?
Jednotka součinitele prostupu tepla je W/(m²·K). Převod na jiné jednotky je 1 W/(m²·K) = 1,163 kcal/(m²·h·K) nebo 5,678 BTU/(ft²·h·°F).
Otázka: Jak se měří součinitel prostupu tepla v praxi?
Měření probíhá pomocí termočlánků, infračervených kamer a tepelných sond za standardizovaných vlhkostních a teplotních podmínek k minimalizaci vlivu kondenzace.
Otázka: Jak dlouhodobě ovlivňuje stárnutí materiálů hodnotu U?
Stárnutí materiálů zvyšuje hodnotu U o 10 až 20 % během 20 až 30 let. Pravidelná údržba a kontrola tepelných izolací pomáhá zachovat jejich vlastnosti.
Otázka: Jak interpretovat tabulky hodnot součinitele prostupu tepla?
Tabulky uvádějí hodnoty U pro různé materiály a konstrukce, kde nižší číslo znamená lepší tepelnou izolaci. Například hodnota 0,2 W/(m²·K) značí velmi dobrou izolaci.
Otázka: Jaký je doporučený součinitel prostupu tepla pro okna v České republice?
Pro nová okna se doporučuje hodnota U maximálně 1,1 W/(m²·K) u dvojskel a 0,7 W/(m²·K) u trojskel, což odpovídá normám ČSN s ohledem na snížení tepelných ztrát.
Otázka: Jaký je postup výpočtu součinitele prostupu tepla u vícevrstvých konstrukcí?
Postup zahrnuje sečtení tepelných odporů jednotlivých vrstev a výpočet U jako převrácené hodnoty celkového odporu, tedy U = 1 / (ΣRi). Tento výpočet je klíčový pro správné posouzení tepelné izolace.
